Co je to inflace a jaký je její vliv na kupní sílu peněz?

V posledních měsících se v televizi, rozhlase a na internetu stále častěji objevuje pojem inflace. Mnoho ekonomických subjektů však ve skutečnosti netuší, co inflace je, jak a proč vzniká a jak ji lze měřit. Následující blog vás seznámí se vším, co je důležité o inflaci vědět, včetně toho, jak se před ní můžeme chránit. 

Co je to inflace?

Inflaci lze charakterizovat jako snižování kupní síly peněz v čase. V praxi se však nestává, že by konkrétní papírová bankovka nebo mince změnila svou číselnou hodnotu, která je na ní vyražena. Inflace se projevuje růstem cenové hladiny v ekonomice, tj. cen jednotlivých statků a služeb. 

Právě inflace je příčinou toho, na co si v současné obtížné ekonomické situaci stěžuje většina obyvatelstva – že za stejné množství peněz lze koupit méně zboží než například před rokem. 

Když měna ztrácí svou kupní sílu, za stejné množství peněz v ekonomice se kupuje stále méně zboží a služeb, protože běžné výdaje obyvatelstva rostou a obyvatelstvo si může dovolit kupovat stále méně zboží. Pokles spotřeby domácností tak v konečném důsledku vede ke zpomalení hospodářského růstu. Míra inflace se obvykle uvádí jako meziroční procentní změna. Máte-li například na bankovním účtu 50 000 eur a inflace v dané zemi je 10 %, reálná kupní síla vašich peněz bude za rok činit pouze 45 000 eur. 

Příčiny vzniku inflace

Přestože je problematika inflace velmi složitá a komplikovaná, existuje několik základních příčin. 

Hlavní a nejčastější příčinou je zvýšení množství peněz v oběhu. K tomu slouží expanzivní měnová politika, jejímž prostřednictvím centrální banky emitují do oběhu nové a levné peníze, obvykle s cílem podpořit a dlouhodobě udržet hospodářský růst. Expanzivní měnová politika se nejčastěji provádí prostřednictvím: 

• Snižování úrokových sazeb – Snížení základní úrokové sazby způsobuje, že se peníze ze své podstaty stávají levnějšími. Komerční banky reagují na pokles základní úrokové sazby snížením úrokových sazeb u hypoték a úvěrů, čímž se peníze stávají dostupnějšími pro běžné občany. Klesající úrokové sazby zároveň stimulují spotřebu obyvatelstva. 

• Kvantitativní uvolňování – Kvantitativní uvolňování je jedním z měnových nástrojů centrálních bank, jehož prostřednictvím centrální banka nakupuje různá aktiva (akcie, dluhopisy nebo jiné cenné papíry) od vlády nebo od jiných komerčních bank výměnou za hotovost. Tyto nové peníze použité k nákupu aktiv však nejsou ničím kryté, což znamená, že se jedná o emisi peněz prakticky „ze vzduchu“. 

Existuje však i řada dalších příčin inflace, na jejichž základě dělíme inflaci do následujících kategorií: 

• Poptávková inflace 
• Nákladová inflace 
• Vložená inflace 

Zdroj: Intuit

Poptávková inflace

Poptávková inflace je typ inflace, která vzniká, když je celková poptávka po zboží a službách v ekonomice vyšší než její produkce. Ze vztahu poptávky a nabídky vyplývá, že pokud poptávka po zboží a službách převyšuje nabídku zboží a služeb, projeví se to obvykle růstem cen. 

Abychom si to usnadnili, představme si to na modelovém příkladu. V malém městě s 8000 obyvateli dokáže místní mlékárna vyprodukovat 500 litrů mléka denně. Mlékárně se daří prodat veškeré mléko, které denně vyprodukuje, a tak vše funguje, jak má. Začátkem léta se však ve městě otevře nová soukromá obytná čtvrť a město se rozroste až o 2 000 nových obyvatel. 

S růstem populace se přirozeně zvyšuje poptávka po mléce. Mlékárny však denně produkují maximální množství mléka a nemohou dále zvyšovat svou výrobní kapacitu. Mlékárna by mohla postavit novou halu na zpracování mléka a nakoupit další dobytek, ale to bude trvat dlouho. 

Do té doby je však ve městě mnohem více zájemců o mléko, než je skutečná nabídka. Někteří obyvatelé tak budou ochotni za mléko zaplatit více. To znamená, že mlékárna přirozeně zvýší cenu mléka. 

Mléko z této mlékárny však nakupují i další výrobci sýrů, másla a jogurtů. Zvýšená cena mléka se tak promítne i do zvýšení cen ostatních produktů. 

Nákladová inflace

Nákladová inflace je typ inflace, která vzniká v důsledku růstu cen vstupů potřebných k výrobě nebo distribuci různých statků a služeb. Pokud se zvýší ceny vstupů potřebných pro výrobu, promítne se zvýšení nákladů podniků do prodejní ceny výrobků pro konečného spotřebitele. 

Pro pochopení nákladové inflace můžeme použít předchozí model. Mlékárna, která denně vyprodukuje 500 litrů mléka pro malé město, funguje prakticky bez problémů a každý den prodá všechno vyrobené mléko. 

Vlivem války v sousední zemi a dopadem špatné úrody se však mlékárna bude potýkat s vyššími náklady na elektřinu a cenu krmiva, což znamená, že produkce mléka bude podléhat vyšším výrobním nákladům. Dodatečné náklady na produkci mléka se tak promítnou do prodejní ceny pro spotřebitele. 

Vložená inflace

Vložená inflace je typ inflace, který přímo souvisí s očekáváním zaměstnanců, kteří se domnívají, že současná míra inflace bude přetrvávat i v budoucnosti. Pokud ceny zboží a služeb rostou, zaměstnanci očekávají podobné zvýšení cen i v budoucích obdobích, a proto požadují odpovídající zvýšení mezd, aby si udrželi svou životní úroveň. 

Zvýšení mezd zaměstnanců však vede ke zvýšení vstupních nákladů podniků, což se následně projeví pouze v opětovném zvýšení cen zboží a služeb – vzniká tak spirálový efekt. Vložená inflace však nevzniká sama o sobě; obvykle je silně ovlivněna inflací poptávkovou a nákladovou. 

Měření inflace

Inflaci lze měřit v závislosti na tom, jak široký okruh zboží a služeb má být zahrnut do indexu určeného k měření inflace. V praxi se k měření inflace nejčastěji používají tyto ukazatele: 

Index spotřebitelských cen (CPI) 

V praxi se k měření inflace nejčastěji používá index CPI. Od ledna 2022 se vývoj indexu spotřebitelských cen měří na základě univerzálního spotřebního koše, který se skládá v ČR ze 459 výrobků a služeb, jež jsou rozděleny do dvanácti oddílů klasifikace COICOP (Classification of Individual Consumption by Purpose) a které tvoří významnou část celkových výdajů obyvatelstva. Jednotlivé divize se od sebe liší nejen počtem výrobků sledovaných v divizi, ale také jejich váhou. I když index spotřebitelských cen neposkytuje tak komplexní údaje jako například Deflátor HDP, lze jej použít k přesnějšímu měření dopadu inflace na spotřebitele na měsíční bázi. 

Struktura spotřebního koše v České republice vypadá následovně:

Zdroj: Český statistický úřad

Deflátor HDP

Deflátor HDP je považován za nejkomplexnější cenový index, jehož prostřednictvím lze měřit inflaci. Na rozdíl od indexu spotřebitelských cen se deflátor neskládá ze spotřebitelského koše vybraného zboží a služeb, ale zohledňuje změny cen veškerého zboží v ekonomice. Deflátor obvykle měří inflaci pouze čtvrtletně, zatímco pro určení dopadu inflace na spotřebitele nebo výrobce je správnější použít index spotřebitelských cen nebo index cen výrobců. Vývoj cenového deflátoru HDP je však obvykle podobný vývoji měřeného indexem spotřebitelských cen. 

Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) 

Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) byl vytvořen na základě požadavku Evropské rady, aby bylo možné porovnávat inflaci mezi zeměmi Evropské unie a eurozóny. Tento index sleduje změny cen a zboží mezi členskými zeměmi Unie a eurozóny, přičemž každá země používá stejnou metodiku měření inflace, což znamená, že inflaci v jedné zemi lze efektivně srovnávat s inflací v jiné zemi. 

Graf: Inflace měřená indexem spotřebitelských cen ve Spojených státech dosáhla nejvyšší úrovně za posledních 40 let. 

Zdroj: Bureau of Labor Statistics

Jak bojovat s inflací? 

V situacích, kdy se míra inflace vymyká kontrole, je nutné zavést přísná a především účinná opatření, která zabrání dalšímu znehodnocování peněz. Centrální banky v zemích po celém světě používají k řešení inflace následující opatření: 

• Zvyšování úrokových sazeb – Zvyšováním základních úrokových sazeb dosahují centrální banky efektu zdražování a snižování dostupnosti peněz. Na zvýšení základní úrokové sazby reagují také komerční banky tím, že si od centrálních bank půjčují „dražší“ peníze, které promítají do úrokových sazeb úvěrů a hypoték. To snižuje atraktivitu úvěrů pro spotřebitele, což se může projevit poklesem spotřeby a poptávky po zboží a službách. Naopak při růstu úrokových sazeb se zvyšují úroky ze spořicích nebo termínovaných vkladů, protože sazby těchto produktů mají tendenci růst. 
  
  
• Kvantitativní zpřísňování – Jedná se o opak kvantitativního uvolňování. Při kvantitativním zpřísňování dochází ke snižování rozvah centrálních bank, a tedy k odprodeji části aktiv nakoupených během kvantitativního uvolňování.
  
  
• Úprava fiskální politiky – Jedná se o jednu z alternativ, která se často setkává s odporem obyvatelstva. Může se týkat například zvýšení daně z příjmu. 

Jak se chránit před inflací? 

Peníze, které necháte ležet ladem na bankovním účtu nebo doma pod polštářem, ztrácejí vlivem inflace svou kupní sílu. Nejúčinnějším způsobem, jak ochránit své peníze před inflací, je investovat.

Investování je však velmi obecný pojem. Investování zahrnuje možnost vložit své peníze do různých tříd aktiv, které se od sebe obvykle liší mírou rizika. Je důležité si uvědomit, že pokud chce investor investovat efektivně, je důležité, aby jeho výnos byl vyšší než míra inflace. V současné situaci, kdy inflace dosahuje dvouciferných hodnot, však není snadné najít aktiva, která by investorům přinášela dvouciferné výnosy. 

Podle mnoha odborníků je nejlepší ochranou proti inflaci zlato nebo různé alternativní investice – víno, ropa, nemovitosti či kryptoměny. 

Zlato se díky svému omezenému množství na straně nabídky historicky osvědčilo jako účinný nástroj pro uchování hodnoty v čase. Podobnými vlastnostmi se vyznačuje i Bitcoin, nejsilnější kryptoměna, ale na rozdíl od zlata má přesně známé konečné množství v oběhu. S Bitcoinem lze navíc obchodovat 24 hodin denně, zatímco s tradičním zlatem pouze během obchodních dnů. 

Esenciální kombinací těchto dvou produktů je účinný protiinflační nástroj zvaný Fumbi Bitcoin a Zlato, který na jedné straně kombinuje dlouhodobou stabilitu skutečného zlata a obrovský technologický a růstový potenciál Bitcoinu. V uplynulém roce dosáhl tento produkt výkonnosti až 34 %, což dokonale ochránilo prostředky našich uživatelů před inflací. 

Investujte do produktu Fumbi Bitcoin a Zlato i Vy, začít můžete již s částkou 50 € / 1400 Kč.

INVESTOVAT S FUMBI