Bitcoin prošel halvingem, co bude dál?
Změní se cena Bitcoinu po halvingu? Co se bude dít následující čtyři roky? Fumbi vám přináší rozsáhlou předpověď vývoje trhu kryptoměn.
Když holandský analytik známý pod pseudonymem Plan B uveřejnil první článek, ve kterém odvodil ceny Bitcoinu od relativní vzácnosti, spustil tím bouřlivé diskuse. Dokonce i velcí fanouškové Bitcoinu se zdráhali přijmout tento model, ačkoli jeho statistická významnost byla (a stále je) opravdu vysoká. Otázka, kterou si kladli byla: Jak může cena Bitcoinu záviset pouze na nabídce? Kdyby ho totiž nikdo nekupoval, šel by jednoduše k nule. S tím se opravdu nedá nesouhlasit.
Ano, ale…
V posledním článku Plan B zkoumá do hloubky platnost svého modelu i pro zlato a stříbro a ukazuje silnou obecnou korelaci mezi relativní vzácností a velikostí trhu s těmito statky. Kromě toho zkoumá tzv. fázové změny ve vývoji Bitcoinu. Tato myšlenka mě nadchla a rozhodl jsem se ji dále prozkoumat.
Co jsou to fázové změny?
Představme si, že o vlastnostech vody nevíme vůbec nic. Pokud bychom vodu ochlazovali, tak se po určitou dobu zdánlivě nezmění, ale v určitou chvíli dojde k zásadní změně a voda se změní na led. Fázové přechody jsou náhlé změny, které pro neznalého pozorovatele přicházejí zcela nečekaně, ale ve skutečnosti jsou zákonité. Podobnou situaci (fázovou změnu) jsme mohli pozorovat i u technologií. Mobilní telefon byl zprvu technickou hračkou, pak luxusním nástrojem pro podnikatele, a nakonec změnil celý svět. Jeho užitečnost totiž rostla s druhou mocninou počtu uživatelů a skokově se tím měnila jeho využitelnost. Vraťme se však zpět k Bitcoinu.
Fáze 1: Experiment
Na začátku byl Bitcoin experimentem úzké skupiny odborníků na šifrování. Technologie blockchainu ukazovala, že dokáže zajistit základní vlastnosti peněz: nesměnitelnost a vzácnost zúčtovací jednotky. K tomuto experimentu se přidávali další a další odborníci. Dokázali si mezi sebou posílat důvěryhodné transakce bez bankovního systému, který by stál na pozadí. Známým momentem této epochy je nákup 2 kusů pizzy za 10 000 Bitcoinů z roku 2010. Vznikaly první burzy, na kterých bylo možné Bitcoin koupit nebo prodat za tradiční peníze, a tak vznikala směnitelnost a rostl počet uživatelů.
Fáze 2: Platební metoda
Postupný nárůst směnitelnosti a velikosti Bitcoinové komunity vedl k fázové změně. Z Bitcoinu se stala opravdová platební metoda použitelná pro převod prostředků po celém světě, který probíhal řádově během sekund a se zanedbatelnými náklady. Píše se rok 2012 a cena jednoho Bitcoinu se mezitím vyšplhala z pár centů na 5 EUR. To je nárůst v tisících procent. Síť těžařů je již dostatečně decentralizovaná, takže je možné přijímat i velké transakce bezpečně. Burzy vznikají jako houby po dešti, registrace je extrémně jednoduchá, vznikají první platební brány pro e-shopy, první uživatelsky příjemnější aplikace, peněženky atp.
Fáze 3: Úložiště hodnoty (digitální zlato)
Halving v roce 2012 odstartoval postupný přerod ve vnímání Bitcoinu jako alternativní platební metody na „úložiště hodnoty“. Cena prudce rostla a poprvé překročila 1 000 USD. Tady už Bitcoin nehrál jen roli platební metody, ale začalo se rozrůstat hnutí „hodlerů“, tedy těch, kteří Bitcoin kupují a dlouhodobě drží s vizí, že se Bitcoin dostane až do fáze č. 6 (viz níže). Stal se tedy dlouhodobým úložištěm hodnoty pro ty, kteří chápali jeho potenciál.
Fáze 4: Alternativní investiční nástroj
Halving v roce 2016 zastihl Bitcoin s již vybudovaným odvětvím profesionálních těžařů, s prvními vyjádřeními regulačních autorit a úřadů ve světě, se zaběhnutými burzami a širokou sítí hodlerů. Jeho kód byl mnohokrát zdokonalen celosvětovou komunitou. Halving odstartoval trvalé období cenového růstu, který nakonec přešel do mánie. Cena se vyšplhala ze 600 USD ke 20 000 USD za Bitcoin.
K tomu bylo třeba zapojení celosvětové veřejnosti. Bublina samozřejmě splaskla, ale cena se stabilizovala někde uprostřed, přesně jako při předchozím halvingu. V ekosystému bylo najednou množství dalších aktérů a prvků: tradeři, brokeři, cenné papíry, start-upy.
Nejdůležitější pro přechod do této fáze byl vývoj právní úpravy a technologie pro institucionální držbu. Bitcoin má totiž stejné postavení jako majetek na doručitele (podobně jako hotovost), což pro firemní procesy není příliš dobré. Případné hackerské útoky mohou být pro instituci zásadní hrozbou. Vznikají proto speciální řešení pro procesní správu kryptoměn (BitGO, Ledger atp.) a některé (zejména americké) instituce ho nakupují.
Co bude dál? Zahraji si teď na věštce a pokusím se předestřít svou vizi.
Fáze 5: Běžný investiční nástroj
Od letošního roku začínají německé banky nabízet služby související s kryptoměnami. Jedna z největších amerických bank JP Morgan po dlouholetém odmítání otevírá účty burzám Coinbase a Gemini. Vznikají komplexní a velmi sofistikované systémy bankovní správy kryptoměn. Hlavním rysem Bitcoinu je to, že si ho umí člověk spravovat sám, instituce však spravují mnohonásobně více prostředků než jednotlivci. Jejich vstup do Bitcoinu je pro jeho integraci s existujícím finančním systémem nezbytný. Síť těžařů je již natolik rozsáhlá, že ani útok státních aktérů by Bitcoin nepoložil. Stala se z něj reálná globální měna, nezávislá na státech.
Jeho obrovskou výhodou je nemožnost rozmnožit ho a již vybudovaná decentralizovaná infrastruktura. Každý halving jeho vzácnost ještě zvyšuje. Při současném tempu tištění peněz a za předpokladu, že právní regulace a technologie správy bude dostatečně dotažená, budou i velké investiční domy ukládat část svého portfolia do Bitcoinu. Tím vzniká nová vrstva hodlerů, která mnohonásobně kapitálově převyšuje komunitu fyzických osob samotných. V této fázi již není nerozumné očekávat ceny Bitcoinu ve stovkách tisíc EUR.
Fáze 6: Jedna z globálních rezervních měn
Jakmile bude Bitcoin běžnou součástí investičních portfolií, jeho denní volatilita se výrazně sníží. V tu chvíli se vynoří otázka jeho vhodnosti pro zúčtování mezi státy samotnými. Je to logické vyústění jeho příběhu. Každý, kdo se snaží ukládat nějakou hodnotu, preferuje tvrdé peníze před inflačními. Jelikož státy navzájem soutěží v znehodnocování a manipulováni svých měn, budou také ve finále od svých partnerů preferovat Bitcoin. Jeho jednotková cena se může pohybovat v milionech.
Rizika
Aby to nevyznělo jako hotová věc, zdůrazňuji, že jsou zde i určitá rizika. Ta, která si umíme představit, ale především ta, která ještě neznáme. Celý přestavený scénář je realistický za předpokladu, že nebude existovat žádné neznámé riziko, které by cestu Bitcoinu ohrozilo. Jedním z příkladů může být nový boj o Bitcoin, který by vyústil do hard forku, a největší burzy by se pod geopolitickými tlaky nedohodly, který z dvou řetězců budou označovat jako „Bitcoin“.
Také se může ještě objevit nějaká neznámá slabina při zavádění ochrany před kvantovými počítači.
Dalším rizikem může být vznik nové kryptoměny, která bude ve finále stejně decentralizovaná, ale u zrodu ji podpoří státy a bankovní sektor. Taková kryptoměna s puncem „oficiálnosti“ by mohla Bitcoin odsunout na druhé místo a později na vedlejší kolej. I v takovém případě bych však čekal dlouhodobý růst ceny – jen s určitými omezeními. Osobně však nevěřím, že se státy v tomto směru na něčem dohodnou a Bitcoin se nakonec zřejmě ukáže jako vhodná neutrální půda.
Bitcoin vs. ostatní kryptoměny
Ostatní kryptoměny jsou zatím spíše v první a druhé fázi. Jejich přítomnost ve Fumbi portfoliu můžeme vnímat jako zajištění proti neznámým rizikům, která by mohla ohrozit postavení Bitcoinu. Protože neprošly fází přechodu z „alternativní platební metody“ do fáze „úložiště hodnoty“, jejich tržní hodnota závisí spíše na počtu uživatelů a transakcí než na jejich relativní vzácnosti. Tím, že se často obchodují v Bitcoinu, jejich cena navíc roste a klesá společně s ním.
Bitcoin se však již řídí spíše logikou trhů s úložištěm hodnoty jako je zlato a stříbro, kde model S2F analytika Plan B (později ověřený Bavorskou Landesbank a dalšími) statisticky sedí. Věřím, že toto vysvětlení je přijatelné i pro lidi, kteří pro Bitcoin zdůrazňují roli poptávky a neumí si najít cestu k modelům, jež jeho cenu odvozují výlučně od vzácnosti.
Hodleři a mechanismus ceny
Na závěr ještě vysvětlení k rostoucímu cenovému trendu, který zřejmě může zastavit pouze podstatný neznámý faktor. Poprvé se tento příběh objevil u kovů (zlato, stříbro) a dějiny ho dosud ověřily. Pokud si za zúčtovací jednotku zvolíme něco, co je dostatečně trvanlivé a vzácné (tedy ne například tulipány), hodnota jednotky postupně roste, až se nakonec stabilizuje. Důvod je ten, že zásoba se postupně přesouvá do rukou silných a dlouhodobých držitelů, kteří prodávají jen zlomky toho, co nashromáždili. V určitém okamžiku mají držitelé úplnou moc nad cenou a nová produkce (těžaři) má zanedbatelný vliv.
Pokud si tedy držitelé nechtějí pod sebou řezat větev, nebudou svůj nashromážděný majetek prodávat a pouštět se tak do spirály smrti. Tato logika se týká také dolaru jako rezervní měny: asi žádná země, která drží velké zásoby dolaru není nadšená, že americký FED se jich chystá dotisknout několik trilionů. Pokud by však tyto země reagovaly výprodejem, znehodnocovaly by svůj desetiletí budovaný majetek. FED si je toho samozřejmě vědom a své postavení využívá až do krajností. Pokud se takovou monetární politiku bude snažit okopírovat Turecko – dopad bude úplně jiný.
Vstup institucí na spotový trh s Bitcoinem přináší další vrstvu „hodlerů“, kteří budou cenu hnát nahoru a stabilizovat ji nízkým prodejem. Držet část majetku v něčem, co nedokáže žádný úřad znehodnotit, je v současnosti velkým lákadlem.
„Hodleři“ společně tvoří budoucího „decentralizovaného regulátora“ Bitcoinu. Pokud půjde cena příliš vysoko vůči jejich domácí státní měně, jednoduše část zásob prodají s vysokým ziskem, pokud bude naopak nízko, opětovně ji dokoupí. Rozhodně však nepodpoří spirálový sesun ceny. Hlavním důvodem růstu a pozdější stabilizace ceny Bitcoinu bude to, co jeho příběh začalo: nesměnitelnost a vzácnost zúčtovací jednotky. Nárůst směnitelnosti, likvidity, rozvoj právní úpravy a technologie správy byly však nezbytné podmínky, které hodlerům umožnily tuto sněhovou kouli uvést do pohybu
Fumbi vzniklo proto, aby všichni měli možnost stát se dlouhodobými držiteli Bitcoinu. Navíc však nabízí zajištění vůči možným šokům, které mohou vyústit v to, že jej předčí ostatní kryptoměny. To se možná v krátkodobém časovém horizontu nejeví příliš pravděpodobně, ale při investování (zejména vyšších částek) je rozhodně důležité s tím počítat a nedávat „všechna vajíčka do jednoho košíku“.