Co je CLARITY Act v USA a proč je důležitý pro budoucnost kryptoměn?

Zákon CLARITY Act, oficiálně známý jako Digital Asset Market Clarity Act, patří mezi nejdůležitější legislativní návrhy v oblasti kryptoměn ve Spojených státech. Kongres se jím zabývá již od roku 2025 a jeho cílem je vytvořit jasnější legislativní rámec pro vydávání, obchodování a regulaci digitálních aktiv v USA.

Navzdory tomu, že návrh již zaznamenal výrazný legislativní posun, zůstává jeho další vývoj nejistý. Otázkou je zejména to, zda se jej podaří přijmout ještě před koncem roku 2026. Důvodem jsou především sporná témata, jako jsou výnosy ze stablecoinů, regulace DeFi, ochrana investorů nebo možné střety zájmů. V následujícím blogu se podíváme na to, co CLARITY Act vlastně je, jak klasifikuje jednotlivá aktiva a jaký dopad může mít na investory.

Co je CLARITY Act?

Hlavním cílem zákona CLARITY Act je přinést více právní jistoty na trh, který v USA dlouhá léta fungoval bez jednotných a jasných pravidel. Na rozdíl od zákonů, které se zaměřují pouze na jednu konkrétní oblast, CLARITY Act řeší širší fungování celého trhu s digitálními aktivy.

Americké krypto společnosti dlouhodobě čelí nejistotě ohledně toho, zda mají být určité tokeny považovány za cenné papíry, komodity nebo zcela jinou kategorii aktiv. Nejednoznačná pravidla komplikují fungování celého trhu – od emitentů tokenů a burz až po brokery, správce aktiv a samotné investory.

Tento problém byl výrazně patrný zejména během působení Garyho Genslera v čele americké Komise pro cenné papíry a burzy, tedy SEC, v letech 2021 až 2025. SEC v tomto období podnikla několik právních kroků proti krypto společnostem a uplatňovala na ně stávající pravidla pro cenné papíry. Komise CFTC mezitím dohlížela především na komoditní deriváty a některé části trhu s kryptoměnami.

Výsledkem bylo, že mnoho společností nevědělo, která pravidla se na ně vlastně vztahují. Firma, která chtěla spustit token, zalistovat kryptoměnu na burze nebo nabízet obchodování s digitálními aktivy, často čelila právnímu riziku i tehdy, když se snažila postupovat odpovědně.

Cílem návrhu je proto nahradit tuto nejistotu jasnějším právním rámcem, který je vytvořen přímo pro blockchainová aktiva. Často se zmiňuje společně se zákonem GENIUS Act, oba návrhy však mají odlišný účel. GENIUS Act se zaměřuje především na platební stablecoiny a stanovuje pravidla pro jejich vydávání, rezervy a ochranu spotřebitelů.

Naproti tomu má CLARITY Act širší záběr. Řeší fungování trhu s digitálními aktivy jako celku, včetně digitálních komodit, obchodních platforem, brokerů, správců aktiv a rozdělení pravomocí mezi SEC a CFTC. Přestože se dotýká také stablecoinů, ty nejsou jeho hlavním tématem.

Na co se především zaměřuje?

Zákon se zaměřuje na několik dlouhodobých problémů amerického kryptotrhu.

Prvním problémem je překrývání pravomocí regulátorů. Na kryptoměny dohlížejí SEC i CFTC, každá z těchto institucí však plní jinou úlohu. Bez jasných pravidel společnosti často nevědí, zda se mají registrovat u jednoho regulátora, u obou, nebo ani u jednoho.

Druhým problémem je nejasná klasifikace tokenů. Digitální aktivum může v jedné situaci fungovat jako komodita, zatímco způsob jeho prodeje může připomínat nabídku cenného papíru. CLARITY Act se proto snaží oddělit samotné aktivum od způsobu, jakým bylo nabízeno nebo prodáváno.

Třetím problémem je nejistota v oblasti compliance. Krypto burzy, brokeři a správci aktiv potřebují vědět, s jakým typem aktiva pracují, aby mohli určit, která pravidla se na ně vztahují. Bez jasného rámce mohou čelit riziku i společnosti, které se snaží zákon dodržovat.

Čtvrtým problémem je ochrana investorů. Jasnější pravidla by mohla zvýšit bezpečnost a transparentnost trhu, protože investoři by měli lepší přehled o tom, jaká aktiva nakupují, kdo za nimi stojí a jaká pravidla se na ně vztahují. Zároveň by se omezil prostor pro nejednoznačný výklad regulace.

Jak CLARITY Act rozděluje digitální aktiva?

Jednou z hlavních částí zákona je snaha rozdělit digitální aktiva podle toho, jak fungují, jak se používají na trhu a jakým způsobem byla prodána.

Důležitou kategorií jsou digitální komodity. Jde o blockchainová aktiva, která nemají být považována za akcie, dluhopisy ani jiné tradiční cenné papíry. V této souvislosti se často zmiňují Bitcoin, Ethereum nebo XRP. Bitcoin je obecně považován za digitální komoditu. U Etherea a některých dalších aktiv, jako je XRP, vytváří CLARITY Act mechanismus, podle kterého by mohla být za určitých podmínek klasifikována jako digitální komodity.

Další důležitou kategorií jsou stablecoiny. Jde o digitální aktiva, jejichž hodnota je navázána na stabilní aktivum, nejčastěji na americký dolar. Této oblasti se věnuje také samostatný zákon GENIUS Act, který se zaměřuje především na regulaci platebních stablecoinů, jejich vydávání, rezervy a ochranu uživatelů.

Zákon pracuje také s pojmem tokenizované cenné papíry. Jde o tradiční finanční nástroje, například akcie nebo dluhopisy, které jsou zaznamenány na blockchainu. Protože podkladové aktivum zůstává cenným papírem, měla by se na něj i nadále vztahovat pravidla pro cenné papíry.

Jednou z klíčových otázek je, kdy lze blockchainovou síť považovat za dostatečně decentralizovanou. Tato hranice je důležitá zejména proto, že token může být na začátku prodáván způsobem, který připomíná investiční nabídku. Postupem času se však může projekt rozvíjet, síť může být méně závislá na jednom týmu nebo společnosti a samotný token již nemusí mít stejný charakter jako cenný papír.

CLARITY Act se proto snaží nastavit jasnější pravidla, podle kterých se bude posuzovat, zda má digitální aktivum spadat pod regulaci cenných papírů, nebo má být považováno za digitální komoditu.

Co by to znamenalo pro firmy?

Pro krypto společnosti by CLARITY Act mohl výrazně změnit fungování amerického trhu.

Burzám by zákon přinesl jasnější rámec pro zalistování a obchodování s digitálními komoditami. Zároveň by snížil nejistotu ohledně toho, který regulátor má nad jejich činností dohled – zda SEC, nebo CFTC. Brokerům by zákon jasněji určil povinnosti při zprostředkování transakcí a nakládání s aktivy klientů. V oblasti správy aktiv by se pravidla zaměřovala především na bezpečnou úschovu, oddělení klientských prostředků od majetku společnosti, řízení rizik a předcházení střetům zájmů.

Emitentů stablecoinů by se týkala především omezení související s pasivními výnosy ze stablecoinových zůstatků. Právě tato část patří mezi nejdiskutovanější body celého návrhu. Krypto projekty by získaly předvídatelnější pravidla při určování právního postavení svých tokenů, získávání kapitálu a postupném přechodu od centralizovanějšího modelu k decentralizované síti.

Jasnější rozdělení pravomocí mezi SEC a CFTC by zároveň mohlo pomoci také tradičním finančním institucím. Snížilo by regulační nejistotu a usnadnilo jejich vstup do oblasti digitálních aktiv.

Jaký dopad by měl zákon na investory?

Pro investory by CLARITY Act mohl přinést přehlednější pravidla, více informací a širší přístup k investičním příležitostem v oblasti digitálních aktiv.

Jednou z oblastí, které by se mohly změnit, jsou také prvotní nabídky tokenů, známé jako ICO. Ty byly pro americké investory často obtížně dostupné, zejména kvůli nejasnému regulačnímu prostředí. Jasnější právní rámec by mohl některým projektům umožnit získávat kapitál transparentnějším a regulovanějším způsobem.

Právě tento bod však vyvolává největší kritiku. Odpůrci zákona upozorňují, že pokud se větší část kryptoaktiv dostane mimo přímý dohled SEC, retailoví investoři mohou mít k dispozici méně informací a zároveň nižší úroveň ochrany než u tradičních cenných papírů. Klíčovou otázkou proto zůstává, zda zákon přinese vyvážený regulační rámec, nebo poskytne kryptosektoru příliš široký prostor pro fungování bez dostatečné kontroly.

Časová osa CLARITY Act

CLARITY Act se v Kongresu projednává od roku 2025 a postupně prošel několika důležitými fázemi.

V současnosti se návrh nachází v legislativním procesu Senátu, přesné datum hlasování však zatím nebylo stanoveno. I kdyby Senát svou verzi schválil, bude ji ještě nutné sladit s verzí přijatou Sněmovnou reprezentantů. Teprve poté by mohl být zákon předložen prezidentovi k podpisu. Konečná podoba zákona proto stále není jistá.

Kritika a sporné body

Navzdory silné podpoře ze strany mnoha zákonodárců a kryptoprůmyslu zůstává CLARITY Act kontroverzní.

Jedním z hlavních témat jsou výnosy ze stablecoinů. Bankovní skupiny upozorňují, že pokud by emitenti stablecoinů mohli vyplácet úroky nebo pasivní výnosy, část vkladů by se mohla přesunout z tradičních bank do stablecoinů. Kryptosektor naopak tvrdí, že jsou tyto obavy přehnané. Zákonodárci proto návrh upravili tak, aby zakázal pasivní výnosy vyplácené emitenty stablecoinů a některými třetími stranami. Některé formy odměn založené na aktivitě uživatele by však mohly zůstat povolené.

Dalším tématem jsou střety zájmů. Někteří demokraté prosazovali úpravy, které by omezily možnost federálních představitelů profitovat z krypto projektů. Tato debata souvisela také s obavami z propojení politiků s digitálními aktivy. Tento krok byl vnímán jako reakce na rozsáhlé kryptoměnové aktivity prezidenta Trumpa, které podle kritiků přinesly jeho rodině milionové zisky. Navrhovaná úprava však ve výboru neprošla.

Diskutuje se také o ochraně retailových investorů. Kritici tvrdí, že pokud se velká část digitálních aktiv přesune mimo pravidla pro cenné papíry, investoři mohou dostávat méně informací a mít slabší právní ochranu.

Velkým tématem zůstává také regulace DeFi. Současná verze CLARITY Act obecně vnímá decentralizované protokoly spíše jako infrastrukturu než jako zprostředkovatele, kteří by se museli registrovat podobně jako tradiční finanční instituce. Zastánci tvrdí, že je to důležité pro ochranu vývojářů a technologií, u nichž si uživatelé spravují své kryptoměny sami. Kritici však upozorňují, že tím mohou velké části trhu zůstat bez dostatečného dohledu.

Závěr

CLARITY Act je jedním z nejdůležitějších pokusů o vytvoření jasných pravidel pro digitální aktiva v USA. Jeho hlavním cílem je určit, která kryptoaktiva spadají pod pravidla pro cenné papíry, která mají být považována za komodity a který regulátor má dohlížet na jednotlivé části trhu.

Pokud by byl zákon přijat, mohl by přinést dlouho očekávanou jistotu pro krypto společnosti, tradiční finanční instituce i investory. Zároveň by mohl zvýšit atraktivitu USA jako místa pro rozvoj digitálních aktiv.

Zákon však zůstává politicky citlivý. Témata, jako jsou výnosy ze stablecoinů, regulace DeFi, ochrana investorů a střety zájmů, nadále rozdělují zákonodárce. Dokud Senát neukončí svou práci a nevznikne konečná verze zákona, zůstává budoucnost CLARITY Act nejistá.

Již nyní je však zřejmé, že CLARITY Act výrazně ovlivnil diskusi o regulaci kryptoměn v USA. Bez ohledu na to, zda se nakonec stane zákonem, ukazuje, že se Spojené státy postupně přibližují k jasnějšímu a systematičtějšímu dohledu nad trhem digitálních aktiv.

Investujte s Fumbi již dnes

Využijte potenciál kryptoměn jednoduše, bezpečně a efektivně. Začněte investovat s Fumbi s částkami od 250 Kč / 10 €. Fumbi Algoritmus v Fumbi Index Portfoliu za vás sleduje cenové pohyby na trhu kryptoměn. Pokud si chcete sestavit své vlastní krypto portfolia, vyberte si produkt Pokročilá Portfolia, kde budete mít přístup k více než 120 kryptoměnám a šablonám vytvořeným naším týmem, které se zaměřují na různé oblasti v rámci kryptosvěta.

Narazili jste v textu na pojem, kterému nerozumíte? Nevadí, všechny důležité pojmy související s kryptoměnami najdete na jednom místě v našem novém Fumbi slovníku.